Můj manžel je chudák :-)

Svého manžela někdy lituji, ale ne zas tak často, jak by si asi přál. Je to fajn chlap a nemá to se mnou, bláznivou milovnicí koček, občas jednoduché. Zajímavé, že on si myslí, jaký mám doma poklad já. :-)

Život s kočkami nám přinesl nespočet úžasných věcí, ale také několik situací, které bychom raději nezažili. Musím ovšem říct jedno, ten život vám tak neskutečně okoření a vlastně i díky nim není žádný den stejný - zvláště díky době Covidové, kdy jsme všichni nuceně zavření doma, jsem za ty moje kočky neskutečně šťastná, i za ten bordel, co mi nadělují několikrát denně.

Můj manžel, Tomík, je za ně taky moc rád - on je vůbec má strašně rád, fakt, zvláště když mu přichystají takové překvapení jako tenkrát naše kočka jménem Cibule. Je to už pár let, ale nikdy na to nezapomenu - a vím, že on taky ne, jelikož to mám dost často na talíři.

Psal se jeden z běžných dní, byla jsme v práci (jóóó, to se tenkrát totiž mohlo a dokonce muselo), večer jsme se sešli doma a Tom mi vítězoslavně oznamuje, že bude vstávat v nekřesťanskou hodinu, jelikož mu dávají nějaký zápas v boxu - neptejte se mě, kdo s kým to byl, já vím o sportovcích tolik jako o kvantové fyzice - takže velké prd. Byla to nějaká sportovní událost (už jsem si zvykla, že vstává k NFL přímým přenosům třeba ve dvě ráno, ale box?!) - no dobře, mně je to jedno, já mám spánek tvrdý, on mě nevzbudí. Nevzbudil, ale když jsem se ráno vzbudila já (kolem 9:00-10:00, tuším), tak jsem hned poznala, že je něco špatně. Místo mého zpívajícího muže (ano, obvykle mi ráno zpívá vymyšlené texty typu: "Tralala, někdo vstává prdelí, to se nám to veselí", apod., čímž mě akorát naštve a nemluvím na něj o hodinu déle, než je běžné - no, má rána jsou zkrátka pomalá a nevyzpytatelná. Ovšem TO ráno bylo opravdu rychlé probuzení. V ksichtě mi totiž přistál jeho palec u nohy, který mi vítězoslavně strčil pod nos. Jelikož já ráno nejen nemluvím, ale ani kolikrát pořádně nevidím, a už vůbec nepřemýšlím, tak jsem jen zůstala nechápavě čumět a z mých očí tak akorát mohl vyčíst otazníky, proč mi strká jeho palec do ksichtu a ještě k tomu ráno, když ještě nemám ani kafe. Ticho z obou stran. Najednou se ozve: "No, no, podívej se!". TÍM TÓNEM - ženský, víte jakým, že jo?! Tak kouknu znovu a vidím nateklou fialovou bambuli. Bylo mi hned jasný, že v tom budou kočky, tak jsem se snažila zachránit situaci a říkám - "Jééé, ty máš na palci tři chlupy a ostříhal sis nehty?!" Nepomohlo to. Začal být fialovej i v ksichtě. "Ne, narazil jsem si palec, protože jsem uklouzl po chcankách!!! Po chcankách od TVOJÍ kočky!!!" Ups, začaly mi cukat koutky...já se neudržela a začala jsem se prostě smát. Samozřejmě to pro něj bylo jak červený šátek pro býka. "Takže tobě to přijde vtipný?! Já se musel i sprchovat!" Abych uklidnila situaci, tak jsem se ho zeptala, co se tedy přesně stalo. "CO SE STALO? To ti povím, a jsem zvědavej, co s tím hodláš dělat?!" Tuhle větu teda úplně nesnáším, ale držela jsem radši pysk. "Tak jsem si nařídil budíka, abych stihnul zápas. Jenže jsem ho asi vytípl, protože jsem se vzbudil nějak pozdě a zápas už běžel, tak jsem vylítl z postele a utíkal rychle po schodech dolů. No, a najednou ležím! Nohou jsem zabrzdil o zeď naproti a ležím pod schody. Najednou cítím, že jsem mokrej - durch. Nemohl jsem se postavit, protože to klouzalo a bolel mě ten palec a ještě jsem si narazil rameno!" Přátelé, tady jsem doslova vybouchla, jelikož mi to evokovalo toho tu geniální hlášku - "Ležel tam jak vyvrženej vorvaň". Ještěže jsem se byla hned po probuzení vyčůrat, jelikož bych se počurala. On však pokračuje dál. "To není směšný, protože jsem zjistil, že v tom, v čem plavu, jsou chcanky! Někdo z TVÝCH koček se pochcal pod schody a já se v tom vyválel. Kvůli tobě jsem nestihl začátek, protože jsem musel zpátky nahoru se celej vysprchovat! Jít si pro nový oblečení a slipy! Jo, mám úplně durch prochcaný slipy, to jsem zvědavej, co s tím budeš dělat? A pak jsem musel dolů a UKLIDIT po TVÝCH kočkách ty chcanky, abych šlápl do nablitýho hovna (tak říká bezoárům), takže jsem se ještě málem poblil a šel jsem se sprchovat znovu! Znovu! Skončil jsem hůř, než ten McGregor, co dostal přes hubu a prohrál. Já nemůžu pořádně chodit a hýbat ramenem! No, se podívej!!!" Zakončil své herecké vystoupení a zřejmě čekal, že ho budu litovat. Nelitovala jsem, ale tak svým způsobem mi udělal tak vtipné ráno, jako už jsem dlouho nezažila. Dlouho mu to stejně nevydrželo, jelikož pak Cibulku, která mu tam tu loužičku nachystala, hezky pomazlil. A nebojte, Cibulka žije dodnes jako spokojená kočička a dodnes na ni máme jen ty nejlepší vzpomínky. To říkám furt, co bychom bez těch koček, sakra, dělali? :-)